Sbírání 4lístků je mou vášní. Stalo se to myslím od okamžiku, kdo mi o tomto kouzlu štěstí, které je ukryto v něžném malém lístku, někdo pověděl. Ale to skutečné tajemství mi prozradila až moje babička při jednom sběru. Tím tajemstvím je, že když 4lístek daruješ, tak tomu druhému se splní jeho přání. Mohl/a bys říct, že už dál číst nemusíš, ale to by si přišel o příběh, který se mi stal.
Když jsem si dělala instruktorský kurz yogy, chodila jsem v obědové pauze do nedalekého malého parčíku. Rostlo tam mnoho jetele a já s velkou touhou někoho podarovat nenašla nic, vůbec nic. Bylo tam to chci, a to prostě nefunguje, ale to mi došlo až později. „Hmm to nevadí, třeba tady prostě nerostou“, řekla jsem si tenkrát.
Přišel další prodloužený víkend kurzu a já si šla sednout opět do známého parku na lavičku. Moje oči zabloudily k hojně rozrostlé rostlince. Že by. Přikleknu blíž a ano a vedle další a další. Při sbírání mi naskakovala jména podarovaných a zároveň jsem řešila, že možná na každého nevyjde a bude to někomu líto. Mezi mými myšlenkovými slovy, se stále počet zvyšoval až jsem měla velkou 4lístkovou kytičku… pro všechny. Naplňovala mě obrovská radost, čekaly nás přece zkoušky.
Celá radostná jsem je přinesla do šatny, nikdo tam nebyl. V rohu stála skřínka s jídlem, pitím a prázdnými skleničkami. Do jedné z nich jsem nalila vodu a ten poklad tam vložila. Pomalu se začaly vracet holky z kavárny a divily se, kde jsem na nich byla. Mezi jejich radostí a překvapením se střídal jeden příběh za druhým, kolik, která za život našla nebo nikdy nenašla žádný. Poté si jej vložily do sešitu, z kterého jsme se učily, pro štěstí u zkoušek.
Když jsem přišla domů a celý ten příběh vyprávěla příteli, zrovna jsem si u toho i sundávala ponožky. Stál vedle mě, naslouchal mému povídání, a pak si všiml něčeho na koberci, zvedl to a zkoumal co to je. Jetel. Podal mi ho a já zjistila, že je to 4lístek. I pro mě tam jeden byl? Vůbec nevím, jak se mi tam dostal, byl na ponožce nebo v ponožce? Vždyť jsem si je v šatně sundávala. Tak že by byl v botě? Nevím. A přítel mě jím podaroval. Dala jsem ho do vody, aby se vzpamatoval a poté do desek pro štěstí u zkoušek :).
Vesmír na Tebe nikdy nezapomíná, štěstí je tu pro každého z nás! Děkuji